neděle 30. srpna 2015

AiinsWorld

      V neděli jsem vyrazila do nedalekého zábavního parku, kde lze navštívit nejznámější památky a stavby světa v jedno odpoledne. Aiinsworld nabízí miniaturu Eiffelovky, Čínské velké zdi, Colosea, Pisy, Zakázaného města, NY Times Square a mnoho dalších. Areál je venkovní, rozdělený podle kontinentů a zemí, od 20h jsou miniatury nasvíceny, koná se tam i několikadenní večerní festival. Je zde mnoho stánků s občerstvením a suvenýry, na konci areálu foodcourt, kde jsem si dopřála výborný korejský oběd - Bibimbap.



pátek 28. srpna 2015

Freshmen Orientation, noví kamarádi a dojmy na druhý pohled

      Můj druhý den na UIC byl ve znamení ''Orientace pro první ročník'', kde jsem poprvé potkala všechny mé budoucí spolužáky a některé profesory. 

      Během letu a během prvního odpoledne stráveného na univerzitním campusu jsem měla pocit, že jsem zde už po několikáté, že jsem neodcestovala daleko, že je to úplně normální jasně daná situace. Přijet na campus. Ubytovat se. Naobědvat se v místní kafeterii. Projít campus. Pozdravit pár lidí. Zavolat rodičům, že vše je v pořádku. Jet školním shuttle busem do obchodního centra. Dát si večeři. Jít spát. A další den znovu. Jako už tolikrát.
      Jenže, jestliže má někdo jet lag, dobře se vyspal v letadle a časový posun je 7hodin, rozhodně po večeři neusne. A tak na mě kulturní šok, samostatnost, osamělost a strach přišly ve tři hodiny ráno, kdy jsem sama v pokoji (moje spolubydlící se nastěhují během víkendu) koukala z okna na prázdné silnice.

čtvrtek 27. srpna 2015

Den první

     Poslední dny v Praze utekly tak rychle, že jsem si do chvíle, kdy jsem seděla v letadle neuvědomila, že letím tisíce mil daleko. Neuvědomuji si to vlastně ani když píšu tenhle příspěvěk, přestože už jsem v Koreji 9 hodin.  

     Když jsem včera (ve středu) těsně před odjezdem z domu na letiště procházela pokoj, zda jsem něco podstatného nezapomněla, slyšela jsem v hlavě lhostejný hlas křičející ''No a co, tak holt něco mít nebudeš.'' Jako bych jela na tábor, kde to bez té oblíbené mikiny týden zvládnu. Ani při nástupu do letadla jsem nepociťovala svůj typický nostalgický pocit, že kapitola končí, a další se otevírá. Nevím, zda je to tím, že jsem let Praha-Seoul absolvovala tolikrát, že mi to včera přišlo jen jako další rutina, nebo to byl výsledek toho, že jsem o dnu odletu častokrát snila a plánovala si ho. Ačkoliv jsem na této trase letěla podvacátépáté, včera poprvé Boeingem 747-400. Ve druhém patře jsem bohužel neseděla, vedle mě seděl asijský pár, který za celou dobu letu směrem ke mně či letušce nepromluvil. 


Boeing 747-400

neděle 16. srpna 2015

Zapisování přednášek a první vysokoškolský rozvrh

     Underwood International College nabízí čtyřleté bakalářské studium s tím, že v prvním roce mají všichni studenti stejné povinné přednášky z několika obecných okruhů, a až od druhého ročníku si vybírají obor a s ním související předměty. Já osobně se chci od druhého ročníku profilovat v oboru Comparative Literature and Culture, který pojímá nejen literaturu a kulturu, ale i žurnalistiku a masová média. Zároveň bych si k tomu chtěla přibrat Korean Studies Minor, jelikož bych se v budoucnu chtěla uchytit právě ve sférách spojených s psaním či překládáním, a to především ve spojení s korejštinou. 

   Nicméně během prvního roku mám výběr omezený školou, a tak musím v prvním ročníku absolvovat semestr nebo dva z těchto předmětů:

Intenzivní seminář psaní
Východní civilizace
Západní civilizace
Critical Reasoning (volně přeloženo jako Argumentace)
Korejština
jeden předmět související s vědou
jeden předmět pojednávající o náboženství
dva předměty z kategorií Světová literatura/Světové dějiny/Světová filozofie
jeden "předmět" z kategorií Sport/Dobrovolné práce/Umění


pondělí 10. srpna 2015

Jak jsem se dostala na Yonsei




      Yonsei University je jednou z nejstarších univerzit Jižní Koreji. Byla založena v roce 1885, dnes čítá přes 38 tisíc studentů. Jejím symbolem je orel, reprezentativní barvou je modrá. Pod její hlavičku spadá mezinárodní škola Underwood International College (UIC), kde výuka probíhá v angličtině. Kampus pro mezinárodní studenty v prvním ročníku se nachází nedaleko letiště (asi hodinu cesty od centra Soulu) v metropolitním městě Songdo. 

neděle 9. srpna 2015

Několik důvodů, proč byste si za mnou měli naplánovat výlet!


Proč Korea aneb Jak to celé začalo

      ,,A kam jdeš na univerzitu?'' ,,Do Jižní Koreji." Kdykoliv se mě někdo na mé vysokoškolské plány zeptá, většinou je mou odpovědí dost překvapen a následuje otázka: Proč tam? 

      Vedle racionálních důvodů, jako že získám zkušenosti k nezaplacení, naučím se netradiční jazyk, osamostatním se, vystuduji zahraniční školu a rozšířím si obzory, vyčnívá ten, který veškerý rozum strčí do kapsy. LÁSKA. Obrovská láska k zemi, ve které jsem strávila několik let.
     Do Koreji jsem poprvé přiletěla, když mi bylo 9 let. Můj táta podepsal roční smlouvu v hokejovém týmu Anyang Halla, a já, mamka, i tenkrát 6letá sestra Aneta, jsme balily s ním. Tehdy jsem o destinaci našeho desetihodinového letu věděla to, že se Jižní Korea nachází v Asii a že tam lidé mají ''šikmé'' oči. 
      Moje první dojmy z tamního života byly spojené s výborným jídlem, překrásnými historickými chrámy a teplým počasím. Fascinovaly mě znaky, kterými Korejci psali a nekonečné množství mrakodrapů. Byla jsem malá na to chápat mentalitu lidí, zajímat se o historii či politickou situaci, brala jsem Koreu pouze jako skvělou ''prázdninovou'' destinaci. Tehdy jsem já, ani mí rodiče netušili, že roční smlouvu táta podepíše 6krát a korejská kultura navždy ovlivní naše životy. 


Korea 2016

Korea 2008