středa 30. března 2016

Jak, co, kde, kdy v Jižní Koreji aneb Otázky a odpovědi

          Ať jsem přímo na ''místě činu'' nebo na prázdninách v Česku, dostávám o svém životě na druhé straně planety nespočet otázek. V jednom z předchozích příspěvků jsem Vás navíc vyzvala k sepsání těch, na které by Vás zajímaly odpovědi, tak tady jsou :)
         
  • Nemáš strach ze Severní Koreji?
  • O Severní Koreji a o hrozbě jejich útoku na jižní část poloostrova slyším více v Česku než tady. Korejci toto téma u stolu neřeší, nepřipouští, že by se mělo něco stát. Česká (a nejspíš i ostatní světová) média vykreslují situaci žhavější než doopravdy je. Určité riziko tu samozřejmě trvá, země jsou prakticky stále ve válce, ale upřímně se tu cítím v bezpečí. Připomínka válečného stavu je tu v podobě 2leté povinné vojenské služby pro muže, takže všichni mí korejští spolužáci se na vojnu chystají nebo ji mají za sebou. Zároveň je tu několik amerických základen, především v Soulu potkáte spoustu amerických vojáků, kteří by v případě konfliktu bojovali za jih poloostrova. 

  • Co je tvoje oblíbené korejské jídlo?
  • Korejské BBQ je bezkonkurenční. Nevydržím bez něj ani v Česku, v poslední době otevřela skvělá restarauce GUO na Nových Butovicích. Dále mám ráda jejich rozmanitý výběr polévek, které mě zasytí na několik hodin.

pátek 25. března 2016

Nejlepší životní investice

     Největší lekcí, kterou se pobytem v Koreji učím, je poznávání nových lidí. Dřív jsem se s cizími lidmi odmítala bavit, nehledala jsem nové přátele, nerozhazovala jsem tzv. sítě. Teď už vím, že zavřít se ve své bublině znamená přijít o spoustu zážitků, vyprávění, inspirace a skvělých lidí. Díky těm se zároveň učím, že se vyplatí dávat více než brát. Člověk nakonec stejně dostane zpátky více než by zpočátku bral. 


     Zní to nelogicky, že? Když budu mít tři jablka a všechny tři někomu dám místo toho, abych si vzala tři další, nebudu mít žádné místo potenciálních šesti. Jenže se zájmem, energií a láskou, kterou investujeme do lidí, to funguje jinak.

středa 23. března 2016

Castle Praha

          Stýská se vám po českém pivu a procházkách po staré Praze? Soul má řešení.


Korejské jídlo - Bibimbap

          Bibimbap 비빔밥,  jedno z nejoblíbenějších korejských jídel, by se jednodušeně dal nazvat luxusním rizotem. V následujících řádcích si jeho složení prozradíme detailně a na konci článku naleznete recept.  


neděle 20. března 2016

COEX Aquarium, tam, kde žralok sežral žraloka

          Venku prší, a tak v Soulu hledáte zábavu pod střechou? Fascinuje vás mořský svět? 

                                                   

sobota 19. března 2016

Trdelník nejen v Praze a o Vánocích aneb České dobroty v Soulu

           ''Ahoj, máte dneska štrůdl?''  I tak může znít konverzace v korejské cukrárně. 

Divadlo Puzzle aneb České loutky v Koreji

          V malém divadle Puzzle uprostřed hektického Soulu, na jehož dveřích je namalovaná česká vlajka na hodinu zapomenete na venkovní svět. 

Sungnyemun (Namdaemun) Gate

          V blízkosti hory Namsan se nachází brána do Soulu, Sungnyemun Gate. Byla postavena v roce 1394 za Dynastie Čoson a v roce 1962 byla brána prohlášena za národní klenot č.1. V roce 2008 však bránu podpálil žhář a brána byla nenávratně poškozena, včetně dvoupatrové střechy, která celá shořela. V tu dobu jsme zrovna byli v Koreji a pamatuji si z televizních záběrů, jaká tragédie to pro Korejce byla. Mnozí plakali. Na rekonstrukci se ale začalo pracovat téměř okamžitě, a dnes je obnovená brána opět pýchou náměstí.


pátek 18. března 2016

질문이 있어요? Aneb Ptejte se!

          Během let, které jsem strávila v Jižní Koreji i zpátky v Česku, jsem dostala desítky zajímavých otázek, od ''Jaké mají Korejky vlasy''? po ''Jak se jmenuje ta červená omáčka, co byla na fotce na rýži''? 

pondělí 14. března 2016

Dopis mým kamarádům

Vím, kdo se loudá, máš-li čas, kdo ti stráví každý špás, vím, kdo jde s tebou světlem, tmou. 
Vím, kdo ti krášlí šedý svět, kdo tě vrátí z hloubky zpět, vím, kdo ti ruku podá svou.
Kamarád, kamarád není nestálý, všechno, co ti dluží vrátí, kamarád, kamarád stojí v povzdálí, když ti každý sbohem dá. 
Kamarád, kamarád s tebou utrácí, když se ti tvé příjmy krátí, kamarád, kamarád, ten se neztrácí, ten se k tobě stále zná. 



         Když jsem se rozhodla studovat v zahraničí, opustila jsem naši společnou zónu, přesunula naše setkání na dva měsíce v roce a z našeho přátelství jsem udělala vztah na dálku. Někteří jste také odjeli (na druhou stranu než já, ale neberu to osobně), a někteří jste zůstali v Praze. Vydali jsme se jiným směrem, kráčíme po odlišných cestách, žijeme svoje životy, a natahujeme ruce, abychom k sobě dosáhli.


pondělí 7. března 2016

Studium v zahraničí

          Na většině středních škol probíhají prezentace a přednášky na toto téma, existují desítky agentur, které pobyt v zahraničí studentům zařizují, tolik článků se o tom píše,.. A já to stejně musím napsat taky. Studium v zahraničí je k nezaplacení (někdy i doslova).

          Někteří moji kamarádi si zahraniční zkušenost odbyli už během střední školy, když z většiny odjeli na rok do Spojených států. Já jsem se na odloučení od domova na gymnáziu ještě necítila připravená, možná i tím, že jsme pendlovali téměř celou základní školu, a tak jsem ani neměla pomyšlení vyrážet znovu do světa.

          Jenže když se v maturitním ročníku blížily přihlášky, českých vysokých škol, které mě zaujaly, bylo pramálo. A průběh přijímacích zkoušek na Koreanistiku na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity mě ujistil, že tudy cesta nevede. A tak jsem stejně jako moje nejbližší kamarádky, vyrazila do ciziny.
          Důvody, proč jsem se rozhodla jít do Koreji, už jsem psala. Znám to tu, mám tady známé, nešla jsem do neznámého prostředí. Těžko říct, zda bych se odvážila jít někam jinam, ale následující řádky prozradí, že asi ano. Moje kamarádka Alina se vydala do Skotska, o čemž píše skvělý blog http://alimeetsglasgow.wix.com/alimeetsglasgow, na jih od ní Marta studuje v Brightonu, a Adéla dobývá Holandsko. Další kamarádky a kamarády mám na univerzitách ve Státech, kde z valné většiny za školu i sportují. S holkama jsme se shodly, že jsme strašně rády, že jsme šly do zahraničí, a já osobně bych se stejně rozhodla i v dalších deseti životech. Proč?

sobota 5. března 2016

Dny jako ten dnešní

     Dnes je tu bouřka, celý den silně prší, přesto zářím jako sluníčko.

     Každý pátek jezdím do Soulu k mým ''náhradním'' rodičům, kterým pomáhám se synem, a oni mě rozmazlují jako vlastní dceru. K večeři jsme měli výborné řízky, a zapíjeli je Plzní. Jako bonus vlastní televizi, na které jdou přehrát všechny české kanály a pořady až 14 dní staré, takže jsem si svou oblíbenou Ordinaci v růžové zahradě (nesuďte mě, jo, korejské telenovely jsou ještě větší blbost) mohla vychutnat na velkoplošné obrazovce. Mimochodem, věděli jste, že české reklamy nejsou v Koreji vůbec otravné? Vlastně je slyším i ráda. 


čtvrtek 3. března 2016

Miluju a maluju a miluju a maluju (..a taky tancuju)

         Když jsem nastupovala na Yonsei, zapsala jsem si předměty, u kterých byl předpoklad, že mě budou bavit a budou zvladatelné, protože jsem nevěděla, co očekávat a chtěla jsem si první semestr užít. A tak mě předměty s potenciálem být nudné a náročné dohnaly letos.