sobota 23. září 2017

Korejský hokej

     Cože?! V Koreji se hraje hokej? Hraje. Není sice moc populární, nechodí na něj tisíce lidí, nepíše se o něm denně v novinách, ale hraje se. Na úrovni. Dokonce se bude hrát i na zimních Olympijských hrách v Pyeongchangu v únoru 2018. Pojďme si tedy korejský hokej trochu představit. 

     Jižní Korea na zimních olympijských hrách pokaždé vyhraje několik zlatých medailí, úspěšné sportovce ale mají jen ve dvou ledních disciplínách - short tracku a rychlobruslení. Jedinou jihokorejskou sportovkyní, která na ZOH vyhrála placku v jiné disciplíně, je krasobruslařka Kim Yuna, která ohromila svět rekordní jízdou ve Vancouveru a na svůj úspěch navázala v Sochi. 
     Pyeongchang byl vybrán jako pořadatelské město v roce 2011. O dva roky poté, v roce 2013, dostala korejská hokejová federace podmínku, že národní tým musí rapidně zlepšit světové postavení, tehdy 25.místo, aby se mohl na domácí Olympiádě předvést na ledě stejně jako v historii všechny hokejové týmy pořadatelské země.  
      Letos národní tým Jižní Koreji několikrát přepsal dějiny. Nejprve v únoru poprvé v historii vyhrál stříbrnou medaili na Asijských hrách, když podruhé v dějinách porazil Japonsko na mezinárodním turnaji. Ještě větším překvapením bylo, když se Korea na mistrovství světa divize IA probojovala do nejvyšší divize, kde v následujícím roce vyzve týmy jako USA, Dánsko nebo Finsko. V roce 2018 tak korejský hokej čeká nevídaný rok na nejvyšší světové úrovni, který odstartuje právě domácí Olympiáda, kam se tým díky splněným podmínkám mezinárodní hokejové federace kvalifikoval a postaví se ve skupině Čechům, Kanadě a Švýcarsku.


     Za poslední roky se do rozvoje jihokorejského hokeje investovalo přes půl miliardy korun. K národnímu týmu byl povolán Jim Paek, vítěz Stanley Cupu a bývalý spoluhráč Jaromíra Jágra z Pittsburghu. Asistenta mu dělá Richard Park, další bývalý hráč a skvělý trenér, který má nespočet zkušeností z NHL. Paek i Park, oba s kanadským občanstvím, avšak korejského původu, ale nejsou jedinými, kdo z korejského týmu nakoukl do nejlepší hokejové ligy na světě. 
     Na soupisce národního týmu Jižní Koreji je totiž šest Kanaďanů a jeden Američan, všichni s druhým, korejským občanstvím. V brance stojí Matt Dalton, který do Soulu přišel po třech sezónách v KHL. V obraně vedle korejských spoluhráčů hrají Alex Plante, draftovaný v prvním kole Edmontonem, na kontě 7 zápasů za A tým v NHL, Bryan Young, taktéž draftovaný Edmontonem, za který si zahrál 17 zápasů, a Eric Regan, rodák z Ontaria. V útoku pak střílí Brock Radunske, který působí v Jižní Koreji již desátou sezónu, Američan Mike Testwuide a Kanaďan Mike Swift.
      Korejské občanství dostali po dvou letech působení v profesionálních korejských týmech, které společně s týmy z Japonska, Číny a Ruska hrají Asijskou ligu. Asijská liga se každým rokem mění, loni v ní soutěžilo devět týmů - tři korejské, čtyři japonské, ruský Sakhalin a čínský výběr. Letos je kvůli ZOH Asijská liga zkrácená o polovinu, čínský celek navíc ročník vynechal, takže je sezóna polovičatá. Příští rok by však měly přibýt další ruské a čínské týmy, takže bude náboj ligy o to větší.
      V Koreji jsou tři profesionální týmy - Anyang Halla, High1 a Daemyung. Anyang Halla, kde jako hlavní trenér působí můj táta, je nejstarším a nejlepším korejským týmem a zároveň čtyřnásobným vítězem Asijské ligy. V týmu působí čtyři z naturalizovaných cizinců a celkově drtivá většina korejského národního týmu. Dva z naturalizovaných cizinců hrají za High1, třetí za Daemyung. Ve všech týmech Asijské ligy jsou i další cizinci, z Japonska, Ruska, Ameriky, i Kanady. Loni hrál za High1 Fin, v Anyang Halla byl na měsíčním hostování Karel Pilař z Česka. Daemyung od letošní sezóny vede Kevin Constantine, který má za sebou angažmá v San Jose Sharks, Pittsburg Penguins a New Jersey Devils.
     Kvalita týmů se liší, nicméně se celá liga pomalinku zvedá. Korejská Anyang Halla a ruský Sakhalin by hrály ve spodní polovině extraligy, lepší z japonských týmů také. V Číně je hokej stále o tři stupně níže, korejské týmy s cizinci naopak za poslední dobu předčily dříve o mnoho lepší Japonce. Celkově by se Asijská liga dala srovnat asi s 1.ligou v Česku, s tím, že nějaké týmy by se dokázaly dostat do extraligy, jiné nikoliv.

Anyang Halla

     Mimo led v Koreji dlouhá léta stále setrvává nezájem médií o hokej, ať už na národním nebo mezinárodním měřítku. Hokejisté nejsou v žádném případě považování za uznávané sportovce stejně jako hráči basketbalu, fotbalu nebo baseballu, jež patří k populárním zdejším sportům. Noviny o jejich úspěších a cestě k ZOH píší střízlivě, nevěnují jim titulní strany, ani prostor na velkohubé rozhovory. Na domácí zápasy Anyang Halla chodí okolo dvou tisíc fanoušků, hala je maličká, ale útulná. Na zbylé korejské týmy chodí jen pár stovek lidí. Hokejovým městem by se naopak dalo nazvat Nikko v Japonsku nebo ruský Sakhalin, kde se na místní poměry fandí o sto šest. Na chorea a kotel s bubeníkem však ve většině případů zapomeňte.
     Nezlepšuje se ani kvalita rozhodčích, kteří zaostávají v poměru s vývojem hráčů. Podobně je na tom i realizační tým a vedení klubů, kteří se ani v nejmenším nemůžou rovnat svým evropským kolegům. Naopak morálka hráčů, vlastně všech zaměstnanců klubu, je o dva levely výše než v českých klubech. Tvrdí to aspoň můj táta, se kterým jsem na blogu také dělala rozhovor, který si můžete přečíst tady.
    Medailové ambice na ZOH 2018, ani na mistrovství světa nejvyšší divize, Korejci nemají, realisticky ani mít nemohou, ale ostudu snad také neutrhnou. Ve skupině se postaví Kanaďanům, Čechům a Švýcarsku. Ruku na korejskou půlku mého srdce, velmi pravděpodobně prohrají všechny tři zápasy o rozdíl několika bodů. Zároveň ruku na tu českou půlku, jak asi s Kanadou budeme hrát my, Češi?
     Nemám ráda lidi v internetových diskuzích, které kritizují Koreu za naturalizaci cizinců, smějí se jim a odsuzují jejich vystoupení na nejvyšší úrovni před tím, než je vůbec viděli hrát. Hráče s dvojím občanstvím mělo na letošním MS světa nejvyšší divize 15 týmů z 18. Všichni kromě Česka, Slovenska a Lotyšska. V nižší divizi, IA, ze které postoupila Korea, měly cizince na soupisce všechny týmy kromě Polska. Naturalizace profesionálních sportovců se děje v každém sportovním odvětví napříč všemi úrovněmi, na Olympiádě je o tom samozřejmě jen více slyšet. Korejský hokej je pro spoustu zámořských a evropských novinářů a fanoušků exotika, takže do určitého měřítka počet článků na téma "bělochů v korejském týmu" chápu, nicméně jakýkoliv názor by měl být podpořen pořádnými argumenty.
     Můžeme se smát, že bude Korea hrát na Olympiádě, můžete kroutit hlavou, že jsme nevěděli, že tu hrají hokej a můžeme ukazovat prstem, že se na nejvyšší úroveň dostali díky cizincům. Názor s námi bude sdílet nespočet lidí, jen málo z nich ale o korejském, či obecně asijském, hokeji bude něco relevantního znát.
     Korejské vystoupení na zimních hrách si zaslouží Korejci, naturalizovaní cizinci, fanoušci i hokej obecně. Tak je nesuďme a pojďme jim fandit.



Více informací o asijské lize najdete na: www.alhockey.com

1 komentář:

  1. Díky za skvělé přiblížení korejského hokeje ! :) Taky moc ráda hraji hokej, takže je zajímavé číst, jak se hraje v tak vzdálených končinách jako je Korea. Pochytila jsi třeba už nějaká korejská hokejová slovíčka? Jak se třeba řekne hokejka? :D

    OdpovědětVymazat