úterý 31. října 2017

11 věcí, které musíte zažít v Koreji

     V Koreji je spoustu míst, které stojí za to vidět. Historické paláce, zajímavá muzea, autentické čtvrti, moderní budovy,.. Na blogu jsem už psala o nejlepších místech v Soulu, o asijské hokejové lize i o příznacích příliš dlouhého soužití s Korejci. Nejdéle v paměti ale stejně zůstávají unikátní zážitky, které jinde nezažijete. Co autentického můžete zažít v Koreji?

  • HOF 
Kuře a pivo, zdejší hit posledních let, nejtypičtější jídlo na studentských kolejích a piknicích u řeky. Řetězců s kuřetem, které vám naservírují v restauraci nebo na motorce přivezou k domu, je tu nespočet, druhů kuřete ještě více. Takže šup k Hangang River, pokud je léto nebo do jedné z deseti hospod ve vaší ulici a objednávejte Cass a smažené kuře! Pro vyšší level můžete pít somek, soju smíchané s pivem, tradiční zabijácký nápoj.

  • Hiking
Lezení po kopcích a túry jsou tady extrémně populární, hlavně na jaře a na podzim. V Koreji je kopec kdekoliv se podíváte, dokonce je tu mnoho národních parků, včetně Bukhansanu přímo v Soulu. Můj oblíbený kopec je Gwanak, ohromil mě ale i Suraksan a samozřejmě Hallasan na Jeju.

čtvrtek 19. října 2017

8 mýtů o Jižní Koreji

     Jižní Korea pro většinu Čechů nadále představuje exotickou zemi, do které se, byť jen na dovolenou, vydávají jen zatvrzelí dobrodruzi se smyslem pro riziko. Téměř při každé konverzaci o mém studiu v Soulu musím vyvracet stereotypní představy o svém bydlišti a domněnky, které se absolutně neslučují s realitou. Jaké jsou nejčastější mýty o Jižní Koreji, které v mých očích neplatí?





  • V Koreji je nebezpečno.
Když pominu rádoby vtipné - občas i vážně položené - otázky, zda žiji v jižní nebo severní části poloostrova, dnes a denně se setkávám s argumentem, že jet do Soulu na dovolenou je riskantní. Není. O hrozbě útoku KLDR čtu více z českých médií než z korejských, nikdy jsem se tu nebála a naprosto věřím názorům odborníků, kteří tvrdí, že Severní Korea nikdy nezaútočí, protože by to byla sebevražedná akce. Fakt, že nejhorší totalitní režim je pouhých 60 km daleko od Soulu, tady absolutně nepociťuji.

  • V Koreji se jí psi. 
Ano. V Koreji stále existují restaurace, které nabízí psí maso, nicméně jejich výskyt je dnes velmi vzácný, obzvlášť v Soulu, a člověk musí přesně vědět, kam jet. Já osobně jsem na psí restauraci nikdy nenarazila a taktéž nikdo z mého okolí.

  • Korejci jsou malí. 
Ne. Neznám statistiky, ale domnívám se, že celkový výškový průměr Jihokorejců bude o pár centimetrů nižší než ten český. Na ulici však potkáte spoustu vysokých mužů i žen, já se svými 163cm stejně jako v Praze i v Soulu patřím k těm menším.

pátek 13. října 2017

Pisálkovské sebevědomí na dně šuplíku s nápady

     K psaní jsem dříve nijak výrazně netíhla. První náznaky, že mě baví vylévat si srdce na papír přišly na střední, kdy jsem napsala tragické vyprávění, ve kterém jsem pohřbila oba rodiče a mamka se urazila. Tohle bude můj směr.

     O hutných tématech se mi z podivného důvodu doteď píše lépe než o těch veselých. Můj kamarád jednou pronesl, že kdyby mě neznal a jen četl mé kecy, myslel by si, že jsem zoufalá. Přitom mám veselý život, jen si ty šťastné chvilky častěji nechávám pro sebe. Navíc stejně všichni raději čteme o cizím neštěstí, máme pak pocit, že v životních útrapách nejsme sami a jsme ujištěni, že sousedova tráva možná vypadá zelenější než naše, ale taky se mu v ní občas objeví plevel.
     Mám pro vás tedy příběh jednoho ublíženého spisovatelského ega, napříč tomu, že jsem se ve středu zapřísáhla, že už nikdy nic nenapíšu!

IF Café ve Werichově Vile na Kampě je mou vysněnou literární kanceláří

středa 11. října 2017

11 příznaků příliš dlouhého pobytu v Koreji

     Život v zahraničí otřese vašimi základy a navždy změní, kým jste. Jakmile vystoupíte ze své bubliny a poznáte novou kulturu a zvyky, uvidíte svět jinýma očima. Mezitím co se v Koreji neustále dozvídám nové věci o sobě, o své rodině, o mých přátelích, mé víře, mých politických názorech a všem dalším, co nosím ve své mysli malé-holky-ve-velkém-městě, občas se navíc přistihnu, že jsem si již osvojila zdejší zvyky a chování místních. Některé jsou dobré, jiné mě děsí. Podle čeho se pozná, že jsem já, nebo i vy, v Koreji už moc dlouho? 

Typická korejská kosmetická procedura

  •   KLANÍTE SE, KDYKOLIV NĚKOHO POTKÁTE
Klaníte se pokaždé, když vejdete do restaurace, klaníte se při podávání ruky, klaníte se, když vám mamka ve dveřích cpe svačinu. Klaníte se a lidé na vás koukají s podezřením, že máte zablokovaný krk, ale vy jste jen od Korejců odkoukali zvyk uklonit se na pozdrav a poděkování.

  • JSTE ZVYKLÍ BÝT NEUSTÁLE A VŠUDE NA MOBILU
V Koreji je posedlost telefony šílená. Wifi je všude, připojení k internetu je nejrychlejší na světě. Všichni jsou přilepeni na displej, ať jsou na rande, v metru, ve škole nebo na procházce v parku. Po dlouhé době v Koreji se ani nezlobíte na kamarády, kteří v půlce vašeho rozhovoru vytáhnou telefon a odpovídají na zprávy, protože vám to přijde normální.

pondělí 2. října 2017

Chci studovat v Jižní Koreji

     Když jsem se před třemi lety rozhodla přihlásit na vysokou školu do Jižní Koreji, neměla jsem nejmenší tušení, jak celý proces probíhá, jaká je šance, že se na danou univerzitu dostanu, nebo jaké studium v Jižní Koreji je. Neříkám, že po třech letech vím všechno, ale chtěla bych těm, kteří o škole v Koreji uvažují skrze tento článek poskytnout to, po čem já jsem tenkrát toužila - aby mi někdo aspoň trochu řekl, na co se mám připravit.

Yonsei University, Seoul Campus