středa 29. listopadu 2017

Češi v Koreji: Youtuber Karel

    Česká komunita v Jižní Koreji je sice malá, o to víc však zajímavá. Někteří lidé tu pracují, jiní jsou na stáži, další v domácnosti. Máme tu studenty dlouhodobě, na exchange i na jazykovém kurzu. Další osobou, kterou vám v rubrice Češi v Koreji představím, je Karel. Rok tady studuje na Sungkyunkwan University v Suwonu, cestuje po Asii a o životě (nejen) v Koreji natáčí videa na Youtube.






Karle, kde se vzal nápad odletět studovat do Jižní Koreji?

    Ke konci bakalářského studia jsem si řekl, že bych měl svoje studium obohatit o zahraniční pobyt. Začal jsem pátrat a na hromadném setkání studentů, kteří byli na exchange v různých zemích a prezentovali své zážitky a zkušenosti, mě uchvátila prezentace kluka, který vyjel právě na Sungkyunkwan University (SKKU). Tehdy jsem si poprvé řekl, že chci do Koreji. Moje zdejší univerzita je navíc spojená se Samsungem, což je pro můj obor ideální. Studuju elektroniku a komunikaci, zabývám se tedy hlavně aplikovanou elektronikou, mikročipy, embedded systémy a podobně.

Naplnila se tvá očekávání, která si o zdejším životě měl po zmíněné prezentaci?

     Kluk, který tu byl přede mnou a prezentoval, hlavně říkal, že jsou tu příjemní lidé a že SKKU je na dobré úrovni, což se mi potvrdilo. S výukou jsem spokojený, i když jsem si v prvním semestru musel zvolit i předměty mimo mou oblast zájmu. Celkově se tak moje představy naplnily, není tu nic, co by mě výrazně překvapilo.


Věděl jsi od začátku, že tady strávíš dva semestry? Většina tvých exchange spolužáků je tu jen na semestr.

    Původně jsem tu měl být jen na jeden semestr, všem v Česku jsem říkal, že se za čtyři měsíce vrátím, že se ani nemusíme loučit. Jenže hned po prvním měsíci jsem věděl, že bych tu chtěl zůstat, čas rychle utíkal a já jsem si to tady chtěl užít déle, takže jsem si pobyt prodloužil o další semestr. Kromě toho, že jsem nadšený z Koreji jako takové, je to zároveň i moje první dlouhodobá zahraniční zkušenost, takže mě to tu baví a domů nespěchám.

Jak jsi strávil letní prázdniny mezi semestry?

    První měsíc jsem strávil cestováním po Koreji a návštěvou Japonska a Thajska. Přiletěla za mnou kamarádka Míša a cestovali jsme společně, přála si projet Asii a nikdo nebyl dostatečně bláznivej, aby se k ní přidal, no a já to měl kousek.
     A druhý měsíc jsem se připojil k výzkumnému týmu na SKKU vedeným profesorem Moonem, který se zabývá aplikováním pokročilých metod strojového učení. Sice jakmile začal semestr, tak mi nezbývá moc času kolem, ale ty zkušenosti za to stojí.

Jaký dojem na tebe udělalo Japonsko?

    Japonsko mi přišlo hodně podobné Koreji, téměř jsem neviděl rozdíly. Bydleli jsme ve Fukuoce, Hirošimě a v Osace, takže z těchto měst jsme viděli nejvíce, ale měli jsme neomezenou jízdenku na vlak a tak jsem viděl i Tokio nebo ostrov Hokkaido. Mrzí mě, že jsem v Kyotu neviděl slavné opičky, nestíhali jsme.

A co Thajsko?

    Pro někoho je velkým kulturním šokem Korea, pro mě to bylo právě Thajsko. Na každém kroku je poznat, jak je to chudá země, je tam špína, špatný vzduch, lidé jí na ulici a žijí v mizerných podmínkách. Když jsem sešel z hlavní silnice, místní jsem musel litovat, ač oni vypadaly docela spokojené. V Bangoku je navíc strašnej provoz, miliony aut a nulové respektování silničních pravidel, dokonce jsem se poprvé bál o svůj život :) Ale místní jsou hrozně hodní a ochotní. V Pataye mě dokonce jedna slečna svezla od vlaku na pláž na skůtru. A nejlepší je všudypřítomné, čerstvé a levné ovoce.

Koreu máš tedy procestovanou celou?

    Na severu od Soulu jsem nebyl, demilitarizovaná zóna mě neláká, přijde mi to jako předražený výlet k čáře na mapě. Naopak jih jsem projel, byl jsem na Jeju i v Busanu. V Koreji existuje několik organizací pro cizince, s jednou jsem byl na několika akcích, včetně výletu k moři a čajového festivalu. Naposledy jsem vyrazil na orientační běh ve městě Gangneung, kde se mimochodem bude konat část Olympijských her. Byl jsem jediným cizincem široko daleko, takže ze mě tamní byli dost vykulení, což nakonec vedlo k úsměvným historkám. V autobuse jsem se dal do řeči s partičkou důchodců, kteří mě korejsky drbali a zvali mě na rýžové víno.

Máš celkově s místními lidmi dobrou zkušenost?

    Mám s Korejci převážně pozitivní zkušenosti, jsou milí a přívětiví. Jen párkrát, hlavně mimo Soul, kde umí méně lidí anglicky, se mi stalo, že se se mnou dotyčný rovnou odmítal bavit a mával rukama, že anglicky neumí. Zároveň je ale sranda používat korejštinu, stačí, aby člověk dokázal vyslovit pár frází a sklízí úžas, občas i potlesk. Přitom je tu hodně cizinců, kteří mluví plynně, ale Korejce stejně překvapí, když spustíte korejsky.

Jak jsi na tom s korejštinou ty sám?

Jako exchange student jsem absolvoval začátečnický kurz, umím ale jen úplné základy. Moje korejština většinou vyvolává úsměvy, kolegyně v laborce, kterou pravidelně zdravím aňonghasejo, se pokaždé zasměje.

Ty bydlíš v Suwonu, to je asi 30 kilometrů jižně od Soulu, hodinu metrem. Jak se ti Suwon líbí?

    Než jsem přijel, měl jsem za to, že Suwon je součástí Soulu. Porovnal bych ho s Jesenicí u Prahy, i když vzdáleností spíš s Benešovem, vážně si připadám jako ve hlavním městě. Vypadá to tu stejně jako v Soulu, mrakodrapy, obchod vedle obchodu, čtyřproudové silnice,... Navíc sem jezdí metro, takže sice to do centra Soulu trvá, ale dostat se tam je jednoduché a pohodlné. Náš kampus je pak příběh sám pro sebe, máme tu velký park, jezero, klid, je to kontrast oproti rušnému velkoměstu. Byl jsem se podívat v Seoulském kampusu SKKU a náš se mi líbí mnohem víc.

Kolik je na SKKU Čechů?

    Momentálně je nás tu z ČVUT sedm, dva studují na Soulském kampusu, pět nás bydlí v Suwonu. Nemám informace o tom, že by s SKKU spolupracovala jiná česká univerzita, takže nepředpokládám, že je tu někdo další. Na kampusu je ale několik stovek cizinců, takže je to tu hodně multikulturní a mezinárodní.

Vídáš se s ostatními cizinci hodně nebo se snažíš být hlavně s Korejci?
    Minulý semestr jsem trávil hodně času se dvěma Čechy a skupinkou cizinců, podnikali jsme téměř vše společně. Teď se vídám hlavně s kolegy z laborky a s mým spolužákem Jirkou, ostatní krajany vídám jen občas na pivě, náš program se liší. Já už jsem viděl všechno, co chtějí vidět nově příchozí.

Jak se liší náplň studia tady a v Čechách?

    Korejci mají jiný přístup k učení i k práci. Vezmou hromadu materiálu a naučí se ho nazpaměť, často bez nějaké velké snahy látce porozumět. V Česku máme předměty rozdělené na přednášky a cvičení, kde rovnou pracujeme s přístroji a máme praxi. Tady máme jenom přednášky, za celý semestr si na nic nesáhneme, což mě mrzí o to víc, že SKKU z 80 procent vlastní Samsung, takže špičkové vybavení a prostory tu jsou. Nechávám si proto doma uznat jen minimum předmětů, všechny důležité předměty chci vystudovat v Česku, protože by mi pak chyběly při státnicích.

Z tebe se stal v Koreji youtuber, natáčíš videa o cestách, jídle i kultuře, momentálně jich máš na kontě osmnáct. Jel si sem s tím, že založíš Youtube kanál nebo tě to napadlo až za pochodu?

    Napadlo mě to už doma, první idea přišla rok před mým odjezdem do Koreji. Moje první zkušenost s natáčením byla na veletrhu elektroniky v Norimberku, kde jsem nasbíral spoustu materiálu, ale tak dlouho jsem odkládal jeho zpracování, až jsem se ocitl v Suwonu a už to nemělo cenu, první video jsem tedy vytvořil až tady. Z mého kanálu se tak stal cestovatelský, především z Koreji. 

Jaké ohlasy mají tvoje videa v Česku?  

    Moje videa začaly jako vlogy, hlavním cílem bylo dávat o sobě vědět domů, takže v těch počátečních hodně povídám a popisuju. Teď už mám kromě epizod o životě v Koreji i rubriku "On the go", kde jsou videa z cest. Ohlasy jsou převážně pozitivní, respektive nejsilnější reakci vyvolává, když dlouho nic nevydám, to se na mě pak slétávají stížnosti, že ode mně není slyšet. Sledovanost nemám nijak vysokou, ale rodiče i kamarádi to sledují, nejpopulárnější video je velikonoční pomlázka, když jsme s kamarádem vyrazili na Korejky.



Ve svých videích často zmiňuješ i korejské jídlo, jak ti tu chutná?

    Celá kultura stolování se mi tu moc líbí a bude mi chybět. Baví mě, že se tu jí společné jídlo, u grilování, například na mém oblíbeném dakgalbi, je člověk přímo součástí přípravy jídla. Na velkou pánev uprostřed stolu přinesou syrové maso a zeleninu a před vámi ho grilují. Nevadí mi ani pálivé, i když občas si dám něco extrémně pikantního a málem brečím, za což se mi místní smějí. Musím ale říct, že po půl roce už mi připadá korejská kuchyně dost monotónní, takže si hodně vařím sám a nebojím se, že by mi korejská kuchyně v Česku nějak moc chyběla.

Vaříš si i korejská jídla?

    Učili mě kimbap, korejské sushi, ale jinak když vařím sám, tak chci změnu. Na druhou stranu jsem se sám naučil vyrábět místní rýžové víno makgeolli, které mělo úspěch i u Korejců, o čemž jsem taky natočil video!

Budeš ve svojí kariéře youtubera pokračovat i po návratu do Čech?

    Videa budu určitě přidávat i z Prahy, nestíhám zpracovat vše, co točím. Každý týden se tu účastním nějaké akce a nemám tolik času věnovat se stříhání, takže to snad v Česku doženu. Chtěl bych dál pokračovat v cestovatelských videích, pobyt v Koreji mě naladil na cestovatelskou vlnu, už se těším na cesty po Evropě.

V posledních měsících se v médiích často objevují zprávy o Severní Koreji. Nebojí se o tebe doma?

    Bojí. Chodím na Seznam a chápu, že z českých zpráv to občas zní strašidelně, nicméně já bezprostřední riziko ve svém okolí nepociťuji. Jen můj kolega musí každý měsíc chodit na vojenské cvičení, tak vždy mudruje, že se mu tam nechce. Jinak to nikdo kolem mě neřeší. Neříkám, že se tu cítím neohrožen, ale můj návrat domů se přece jenom blíží rychleji než potenciální konflikt. Kdybych tu bydlel dlouhodobě, asi bych měl větší obavy.



Otázky&Odpovědi


Highlight v Koreji: Jídlo v restauracích - Pokaždé se cítím jak na hostině

Lowlight v Koreji: Nikde tu nejsou odpadkové koše!

Nejlepší jídlo: Dakgalbi

Nejhorší jídlo: Jjajangmyeon

Srandovní zážitek: První týden jsme chtěli jít s dalšíma lidma z Česka na kafe, byli jsme asi první zákazníci ten den a paní absolutně neuměla anglicky. Po chvíli přišla s mobilem a na obrazovce měla v překladači "I am scared of tea, bojím se čaje".

Negativní zkušenost: Když jsem si objednával bundu naší univerzity, ptal jsem se jednoho Korejce, jak napsat Karel v korejských znacích. Bohužel mi ale poradil blbě, takže mám teď na bundě vyšité Kareil.

Místo, kam určitě jít: Kampus SKKU v Suwonu! Hlavně unikátní Samsung knihovna.

Co ti nejvíce chybí z domova: Dobré sýry a les za barákem.

Co ti bude chybět po odletu z Koreji: Lidi, které jsem tu potkal.



Korejská dobrodružství Karla skrze fotky:


V korejském tradičním kroji Hanbok

Výlet na Jeju

Orientační běh v Gangneung

Výroba Gochujang paste

1 komentář:

  1. Doporučím každému, kdo hledá obchodní úvěr, Le_Meridianovi, který mi pomohl s úvěrem na čtyři miliony USD na spuštění mého podniku Quilting a bylo to rychlé. Mohou financovat až do výše 900.000.000.000 dolarů (devět set milionů dolarů) v každém regionu světa, pokud je možné zaručit na projektech 1,9% ROI. Proces byl rychlý a bezpečný. Rozhodně to byla pozitivní zkušenost. Vyhněte se podvodníkům a kontaktujte Le_Meridian Funding Service On. info@lemeridianfds.com WhatsApp ... + 19893943740. pokud hledáte obchodní úvěr, díky.
    Leslie,

    OdpovědětSmazat