pondělí 19. února 2018

Zápisky z olympiády

     Vítejte v Pyeongchangu! V malém městě, ve kterém se momentálně píšou dějiny, vyhrávají olympijské medaile a probouzí turismus. Zimní olympijské hry 2018, které se odehrávají na východním pobřeží, nehýří pompézností, tisícovými davy v ulicích, ani okázalým místem. Jak napověděl už zahajovací ceremoniál, Korejci olympiádu pojali vkusně, poctivě a zároveň skromně.


     Největší sportovní svátek se odehrává ve městech Gangneung a Pyeongchang, od sebe vzdálených asi 60 km. V horách v Pyeongchangu se odehrávají všechny disciplíny na sněhu, v přímořském Gangneungu pak sporty na ledě. Mezi městy funguje dobrá síť shuttle busů zdarma, jejich seznam najdete na oficiálních stránkách olympiády. Zároveň v oblasti jezdí hodně taxikářů a díky příznivým cenám a nemožnosti vás okrást je taxi další výhodnou alternativou, jak se někam dostat. Shuttle busy jsou ale dobře zorganizované, přehledné a všude je milion dobrovolníků, kteří vám ochotně poradí v obou jazycích. Fronty občas bývají dlouhé a na pohled děsivé, většinou ale rychle ubývají.
    Do obou měst se ze Soulu, Incheon letiště i z okolních měst pohodlně dostanete rychlovlakem KTX, většina spojů už je ale beznadějně vyprodaná, ale už bylo mnoho vlaků přidáno, takže štěstí stále můžete zkusit na webovkách. Zároveň do dějiště her jezdí spoustu autobusů, na www.kobus.co.kr najdete všechny spoje v angličtině. Autobusy sice jedou tři hodiny, déle než rychlovlak, ale jedou na čas, jsou pohodlné a staví na kávičku (což je hlavní, že).

     V Pyeongchangu je kromě sportovišť také festival mezinárodního jídla, výstava ledových soch a Olympic park. Gangneung je v mých očích turisticky lákavější, je hned na pobřeží a tamní pláž je nádherná. Zároveň je po městě několik komplexů s tradičními chrámy, tržnice, Unification park nebo Coffee street (priorita). Olympijský park v Gangneungu se nachází mezi stadiony na hokej, curling a rychlobruslení. 
     Do Olympijských parků se dostanete jen s lístkem na daný den, nachází se v nich show roomy Samsungu, oficiální obchody se suvenýry a merchem Pyeongchang 2018, obchody North Face, prezentace letních her v Tokiu 2020 a stánky dalších hlavních sponzorů. V obou parcích je to s frontami horší, na vstup do oficiálního obchodu se čeká i několik desítek minut. Za mě jsou jediným větším organizačním nedostatkem stravovací kapacity, v areálech sportovišť je totiž jen jedna jídelna pro diváky, kde se v půlce dne vyprodá půlka jídelního lístku a přímo na hokejovém zimáku je člověk rád, když se vůbec dostane k pokladně před začátkem třetiny. 

Olympijský park

Lyžařský areál

Hokejový stadion

Festival ledových soch v Pyeongchangu
Hanok Village v Gangneungu
Gangneung
Gangneung

Olympijský McDonalds 
     Zároveň se trochu podivuju nad poloprázdnými tribunami, když byly lístky z většiny vyprodané, což je další kaňkou na jinak zvládnutém pořadatelství. Co se týče fanoušků, Korejci fandí hlavně svým sportovcům a sporty, ve kterých nemají medailové naděje nedávají ani v televizi. Největší zájem je tudíž o rychlobruslení, short track, curling a krasobruslení. Boom tady zaznamenal skeleton, ve kterém Korejec vyhrál první medaili v historii a zařadil se po bok krasobruslařky Kim Yuna, která byla první, kdo vyhrál na olympiádě medaili z něčeho jiného než právě z rychlobruslení a short tracku. 
     Na hokeji pak Korejci fandí roztomile, absolutně tomu nerozumí, ale ohromně je baví ta akčnost, takže piští a fandí kdykoliv má tým šanci, ať už korejský nebo soupeř. Tribuny jsou vždy tak ze třetiny plné cizinců, ani ti ale nijak výrazně nefandí, takže český kotel zcela objektivně dominuje :) Výjimkou jsou zápasy ruského výběru, při kterých si člověk připadá jako v Moskvě. Přestože je v pravidlech, že fanoušci nesmí na sportoviště nosit vlajky zemí, které se her neúčastní (Rusko se kvůli dopingové aféře neúčastní, sportovci startují pod olympijským týmem), hokejové tribuny se během zápasu sborné zabarví do trikolóry a ruských dresů. Na biatlonu prý pořadatelé ruské vlajky zakazují, na hokeji tomu tak nebylo. 

Český kotel

     Největším bizárem v hledišti byly však bezpochyby severokorejské fanynky, které sem vláda KLDR vyslala. Desítky mladých Severokorejek v jednotném oblečení měly na sportovištích vyhrazenou tribunu, na bocích vždy seděli mužští bodyguardi, kteří je skupinově vodili i na toalety. Severokorejky se brzy staly atrakcí olympiády pro fanoušky i pro média, hned poté, co hlavní strany novin ,,ukradla" sestra Kim Čong Una, jež byla na zahájení her a s jihokorejským prezidentem fandila i spojenému týmu korejských hokejistek.
      Spojený tým korejských hokejistek vznikl těsně před olympiádou, kdy dostala hokejová federace od vlády nařízeno, aby ke svému ženskému týmu připojila 12 hokejistek a tři z nich stavěla do každého zápasu. Podobný případ jsou i severokorejské fanynky, které dostaly ubytování a lístky od jihokorejské vlády na sportoviště na úkor ostatních fanoušků a byly tu z donucení. Jihokorejská veřejnost byla z většiny jak proti účasti severokorejských hokejistek, které startovaly pod společnou vlajkou sjednoceného poloostrova, tak proti severokorejské propagandě skrze severokorejské fanynky.
     Mně samozřejmě nepřísluší soudit postoj jihokorejské vlády, zdejší prezident Moon Jae In je velmi ,,proseverokorejský" a od svého zvolení se snaží se Severní Koreou o dialog, takže pochopitelně účast severokorejských sportovců vítal. Nepovažuji však za správné vnímat severokorejské fanynky v hledišti za atrakci, se kterou si lidé fotí selfíčka a považují to za ohromně cool. Zároveň je mi líto jihokorejských hokejistek, které přišly o místo v sestavě a všech zdejších, pro které je rozdělený poloostrov citlivým tématem a olympiáda je zneužívána ve jménu toho, že na korejském poloostrově je vše v pohodě a obě Koreje jsou přáteli, kteří se chtějí spojit.
     Nejsem však naivní a chápu, že Olympiáda stejně jako vrcholový sport obecně už dávno nejsou apolitickou záležitostí. Jde především o politiku a marketing. Na druhou stranu pro nás, Čechy, je obzvlášť po prezidentské volbě nynější olympiáda balzámem na duši, protože úspěchy sportovců náš národ vždycky spojovaly a korejská olympiáda je už teď pro českou výpravu úspěšná. 

      Já osobně jsem se byla podívat na všech hokejích českého i korejského týmu. Hned úvodní zápas sehrály týmy proti sobě a utkání bylo mnohem napínavější než všichni čekali. Češi sice puk drželi výrazně častěji a Korejce jednoznačně přestříleli, celou dobu se však hrálo o pouhý gól a bylo to napínavé do poslední vteřiny.
     Dostala jsem několik dotazů, komu jsem fandila. Na celé olympiádě přeji samozřejmě českým sportovcům, jsem hrdá na to, že můžu nosit na tváři českou vlajku a každou medaili prožívám s dětským nadšením a často se slzami v očích. Kromě korejských hokejistů nesleduji žádné další korejské sportovce, takže moje fandění Koreji se vztahuje čistě na hokej. Zápas Česko-Korea jsem si upřímně vůbec neužila, protože jsem byla doslova rozpolcená. Chci, aby Češi vyhráli medaili, ohromně jim fandím, celá naše rodina má dresy nároďáku a chystáme se na středeční čtvrtfinále. Zároveň však z korejského nároďáku každého člena týmu od hlavního trenéra po posledního náhradníka znám osobně a s několika hráči mě pojí jedny z nejlepších zážitků z Koreji. Rodiny Kanaďanů, kteří za Koreu hrají, považuji za skvělé přátele a srdce mi doslova plesá radostí za ně, když hrají pod olympijskými kruhy. Při zápase Česko-Korea se ve mně tedy pralo národní cítění a osobní city a přála jsem to Koreji oběma týmům. Naštěstí má korejský hokej stále roky práce před sebou než bude moct soupeřit s Českem o medaile, takže můžu po zbytek turnaje s čistým svědomím fandit na dvou frontách. 




      Také jsem byla u stříbrné medaile Martiny Sáblíkové, kterou jsem v Gangneungu viděla jet už loni na mistrovství světa. Martina je pro mě absolutním fenoménem a její závod na 5000m mi zas a znovu vehnal slzy do očí, protože byla fantastická. Zázrak, který předvedla Ester Ledecká asi netřeba komentovat, záznam jejího závodu a reakce komentátorů z celého světa jsem viděla asi stokrát a stejně mě vždy dojal. 
     Viděla jsem taky slalom žen a tenhle týden se kromě playoff hokeje chystám i na biatlonové štafety. Měla jsem na biatlon jít už minulý týden, ale bohužel v Pyeongchangu na začátku olympiády panoval extrémní vítr a hodně závodů se posouvalo, takže jsem musela vracet lístky. Reklamace byla trošku složitá, protože jsem s sebou neměla počítač a přes mobil ani na pokladnách to nešlo, což je častý jev, že se v Koreji nedají dělat věci jednoduše, když jdou přece dělat složitě, ale nakonec se po osmi telefonátech, spolupráci pěti Korejců a po dvou hodinách povedlo.
      
Rychlobruslařský stadion

Martina Sáblíková

    Mile mě překvapilo, kolik na olympiádu dorazilo Čechů, kteří jsou díky úžasné olympijské kolekci a hlavně díky ,,raškovkám" skvěle vidět! Třešničkou na dortu je pak báječný Český dům naproti olympijské vesnici v Gangneungu, kde se servíruje gulášek, český chleba a samozřejmě Plznička. Český dům je jedním z nejlepších ze všech domů, které na olympiádě jsou, především protože je jako jeden z mála bezplatně otevřený pro veřejnost. První patro tak slouží jako hospoda a restaurace pro fanoušky z celého světa i pro sportovce, kteří to mají z vesnice jen přes ulici. K dispozici je několik pláten, kde běží ČT i Eurosport, historická projížďka dějinami České republiky skrze virtuální realitu a také virtuální zasvěcení do výroby plzeňského piva. Druhé patro je dostupné jen sportovcům a VIP osobám, pro medailisty však v prvním patře probíhá ,,díkuvzdání" a tak můžete medaile českých idolů slavit stejně jako my slavili Evu Samkovou na pódiu po jejím bronzovém závodě. 
     Celkově musím udělat reklamu práci kluků, kteří točí videa ze zákulisí a přibližují fanouškům jak práci olympijského výboru, tak přípravu sportovců. Na Instagramu sleduju jak oficiální účet olympijského týmu, tak i profily Tomáše Vernera, Honzy Mikulky a Karla Kováře, kteří sociální sítě zásobují #vednevnoci a jsou skvělí!

Český dům

Eva Samková v Českém domě

Bohyně

     Po prvním olympijském týdnu jsem absolutně nadšená, jsem na olympiádě poprvé a absolutně mě ta atmosféra nadchla, zběsile vyměňuji a sbírám odznáčky, natáčím a fotím všechno okolo a po očku pokukuji po Tokiu 2020, přece jen za dva roky pořád budu v Asii a Japonsko je kousek. 
     Zároveň jsem strašně unavená, nikdo neříkal, že se na olympiádě takhle nadřou i fanoušci :))) Dneska si tedy dávám den volno a zítra znovu vyrážím do dějiště. 

     Pokud se do Pyeongchangu teprve chystáte, pamatujte si, že na sportovištích a v přilehlých areálech se dá platit buď hotově nebo pouze kartou VISA. Nápoje smíte mít, jídlo často vyhazují. Pivo na zimáku je hnusné, káva v Gangneungu skvělá, obzvlášť na pláži.

     PS: A taky mi nikdo za 22 let neřekl, že na olympiádě je největší koncentrace nádherných chlapů. Od sportovců přes dobrovolníky po nosiče vody, jeden hezký kluk za druhým. A to je to pořád zimní olympiáda, kde všichni nosí péřovky, co teprve ta letní!!! Bookujte letenky do Tokia, holky. 

      PPS: ČEŠI!!!

1 komentář:

  1. Doporučím každému, kdo hledá obchodní úvěr, Le_Meridianovi, který mi pomohl s úvěrem na čtyři miliony USD na spuštění mého podniku Quilting a bylo to rychlé. Mohou financovat až do výše 900.000.000.000 dolarů (devět set milionů dolarů) v každém regionu světa, pokud je možné zaručit na projektech 1,9% ROI. Proces byl rychlý a bezpečný. Rozhodně to byla pozitivní zkušenost. Vyhněte se podvodníkům a kontaktujte Le_Meridian Funding Service On. info@lemeridianfds.com WhatsApp ... + 19893943740. pokud hledáte obchodní úvěr, díky.
    Leslie,

    OdpovědětVymazat